Úvodní strana  >  Kalendář akcí  >  Bolidy a pády meteoritů aneb Meteority s rodokmenem

Bolidy a pády meteoritů aneb Meteority s rodokmenem

Pobočka Vysočina České astronomické společnosti, Jihlavská astronomická společnost, a Muzeum Vysočiny Jihlava zvou na přednášku Bolidy a pády meteoritů aneb Meteority s rodokmenem. Přednáší astronom RNDr. Pavel Spurný, CSc., vedoucí Oddělení meziplanetární hmoty Astronomického ústavu AV ČR.   Přednáška proběhne 26. března 2015 od 17:00 hod. v malovaném sále Muzea Vysočiny Jihlava (Masarykovo náměstí 55, Jihlava).

Místo konání akce: Masarykovo náměstí 55, Jihlava, Česká republika
Typ akce: Přednáška
Termín konání akce: 26.03.2015 od 17:00 do 18:30

Bolidy a pády meteoritů aneb Meteority s rodokmenem Autor: Jihlavská astronomická společnost
Bolidy a pády meteoritů aneb Meteority s rodokmenem
Autor: Jihlavská astronomická společnost

V rámci přednášky nejprve obecně představí co to bolidy jsou, jaké jsou možnosti jejich pozorování, co to jsou meteoroidy a jaký je jejich vztah k mateřským tělesům (tedy ke kometám a k asteroidům).

Přednáška posluchače všeobecně seznámí se vším, co se dá zjistit z instrumentálního pozorování krátkého světelného jevu bolidu. Bude informovat o tomto jevu, o původním tělese a jakými přístroji a způsoby se bolidy pozorují. V rámci první části přednášky se bude Dr. Spurný věnovat také konkrétním příkladům pozorování bolidů na území České republiky a blízkém okolí; popíše, co vše jsou čeští vědci z vlastních záznamů schopní určit a jak, jaké jsou nejmodernější trendy v oblasti meteorické astronomie.

Ve druhé části přednášky bude věnován prostor konkrétním nejvýznamnějším případům jasných bolidů a pádů meteoritů, které byly českými astronomy zaznamenány a analyzovány v posledních několika letech.

Na příkladu pádu meteoritů Bunburra Rockhole bude představena činnost a výsledky z bolidové sítě v jihozápadní Austrálii, na jejímž provozu se čeští astronomové významně podílejí, a také z bolidů ve střední Evropě se zaměřím především na novou analýzu bolidu a následný nález meteoritů Benešov po dvaceti letech po pádu.

Zvláštní pozornost bude věnovat představení čerstvě instrumentálně pozorovaného pádu meteoritů u Žďáru nad Sázavou. Bude ukázáno proč je tento případ bezesporu jedním z nejpřesnějších a nejlépe popsaných meteoritů s rodokmenem a čím je významný.

Více informací na http://www.jiast.cz nebo na http://vysocina.astro.cz.




« zpět na kalendář akcí

Štítky: Meteorit Žďár, Jihlava, Pavel Spurný, Meteorit s rodokmenem


19. vesmírný týden 2024

19. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 5. do 12. 5. 2024. Měsíc bude v novu a čeká nás extrémně mladý srpek na večerní obloze. Slunce je hodně aktivní, nastaly silné erupce. Oblohu ozdobila slabá polární záře a nečekaně s ní se objevil i deorbitující horní stupeň Falconu 9. Planety jsou v tomto týdnu velmi obtížně viditelné. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Na ranní obloze létají éta Aquaridy. K odvrácené straně Měsíce se vydala čínská sonda Chang’e 6 a na čínské orbitální stanici Tiangong se vyměnily tříčlenné posádky. Před 60 lety se narodil český astronom a popularizátor Václav Knoll. Před 15 lety proběhla poslední oprava vesmírného dalekohledu HST.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

V zajetí barev

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2024 obdržel snímek „V zajetí barev“, jehož autorem je Pavel Váňa   Kdo by neměl rád jaro, kdy po studených zamračených  dnech, skrovně prosvětlených hřejivými slunečními paprsky se příroda začíná probouzet. Zelenající se stromy jsou

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina, známa aj ako Messier 16 alebo NGC 6611, je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov od Zeme a je spojená s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 47031. Hviezdokopa M16 obsahuje približne 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou a na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Hmlovina sa rozprestiera na ploche s priemerom 60 svetelných rokov a je známa svojimi charakteristickými stĺpmi medzihviezdnej hmoty, ktoré sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Zaujímavosťou je, že podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu, Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Starnet++, Adobe photoshop 66x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 7.4. až 14.5.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »